Na výlet do Cannes jsme chtěli vyrazit bez psů. Jednak proto, že jsme měli líbánky a chtěli jsme si užít i maličko času jen sami pro sebe, ale hlavně jsme věděli, že v tom vedru, ve městě by si to pejsani moc neužili. Zaparkovali jsme v boční uličce kousek od moře. Prošli jsme se na pláž, zaplavali si na výběžku z balvanů, protože jsem neměla plavky a nechtěla jsem, ať si někdo všimne, že mám jen obyčejné spoďáry :-). Oproti La Grave bylo v Cannes opravdu horko a celkem vlhko. Cestou po pobřeží jsme míjeli davy, spousta lidí se placatila u vody. Podívali jsme se do přístavu a pak se jen…

Abychom se někam mohli vracet, je třeba ta místa především opouštět. La Grave se opouštělo velmi těžce. Vím, že existuje spousta nádherných míst, taky bych jich mohla hned několik vyjmenovat, ale pro mě to byla opravdu srdcovka. Od polohy kempu, fajn ceny za bydlení tam, nádherného výhledu, divoké řeky, která by nám snadno odplavila i ty nejzdatnější z našich psích plavců, nádherné výlety po okolí, nádherná příroda, usměvaví lidé… No, dost nostalgie. Sbalili jsme fidlátka a cestou si zašli nakoupit do Briançonu. Tam jsme potkali Čecha a Slováka. Tedy oni potkali nás. Viděli českou značku a měli radost, že můžou poklábosit v rodné řeči :-). Pak už nás čekala poměrně dlouhá cesta…

První pořádný výlet začínal z vesničky Besse nedaleko La Grave. Besse se nachází v nadmořské výšce 1550m a je zastavěný typickými kamennými domy. Ulice jsou tak úzké, že v situaci, kdy v protisměru potkáte auto, jeden z vás zkrátka musí uhnout. Rozhodně na vás dýchne kouzlo starých časů a ještě k tomu je zde skvělý startovací bod pro další túry. My jsme měli v plánu jít po červené značce Tour d’Oisans k jezeru Lac Noir. Člověk míní a Alpy mění. Bylo úmorné vedro, téměř žáden stín a nahoře jsme my i psi mleli z posledního, tak jsme se rozhodli skončit dřív a rozdělit si túru na etapy. Vyšplhali jsme se…