Vořeši na palubě

Celá naše vořeší smečka se skládá ze 4 kousků. Jak jsme přišli k takovému gangu? Je to celkem jednoduchá matematika – láska :-). Když člověk potká člověka a každý má dva kousky, hned je v autě plno (chlupů).

A proč jsem se rozhodla sepsat zápisky z cest? Jednoduše proto, že když jsme se sami chystali vyrazit, narazili jsem na to, jak málo ucelených informací člověk k cestování se psy najde. Internet je samozřejmě nabitý, ale když jedete se psy, může se vám hodit info o tom, kde je neschůdný terén, kde je draho, kde není stín, a tak se budete vy i ti s kožichem pěkně péct.

A protože nás je hodně, potřebujeme vědět, že jsme i v takovém počtu vítaní. Takže pro všechny blázny, kteří dobrovolně nebo i nedobrovolně přišli k obrovské člověko-psí smečce, třeba můžeme pomoct svou vlastní zkušeností :-).

Naše psí bandička se skládá ze čtyř kousků. Všichni jsou adoptovaní vořeši. Všichni jsou skvělí, jen občas si to člověk musí opakovat častěji (to hlavně, když zlobí). Všichni se nemají stejně rádi (že, kluci?).

Dex modrásek. Chundelaté stvoření s vlastní hlavou a názorem na všechno. Můj stín, dušička, protivous, mručoun, ale zároveň velký srdcař, který si se mnou prošel kus toho fakt dospěláckého života.

Bandi fialka. Labradoidní buldozer, co v běhu smete všechno a všechny :-). Místo mozku balónek (klacek, kolečko). Z celé partičky je to největší lovec (a neposlecha). Když se objeví a chce se mazlit, zjistíte, že se mazlit vlastně ani tolik nechce. Hoď balónek!

Ami růžovka. Ušaté stvoření, kterému jsem původně tak usilovně hledala domov, až jsem jí ho úspěšně našla. U nás doma. Je to typická baba, co se nebojí otevřít si hubu. Nadšená pro každou blbost, co vymyslíme.

Rebel zelenáč. Nežravka, ze kterého jsme udělali nenažrance (i když na to pořád nevypadá). Tváří se jako hrozný drsoň, ale svým lidem se motá mezi nohama a je to ňuňa.

Je celkem jedno, jaké vesnické tajemství je ukryto v jejich původu, jisté je jen to, že #adopcemasmysl.