Ráno nás zase čekalo milé překvapení v podobě krásné přírody, která v noci zkrátka nejde vidět. Bílé kamení, sráz, průzračná řeka. Po snídani a teplém čaji jsme se sbalili, auto nechali stát na místě a vyrazili na improvizovaný výlet. Není nad to si protáhnout nohy hned po ránu, že :-). Navíc jsme chtěli trošku utahat psiska, abychom pak ve Stroblu měli v kempu klid na přípravu bejváku pro další večery.
Cesta ohradou s volně loženýma krávama mi popravdě nebyla úplně příjemná. V myšlenkách jsem promlouvala ke psům, ať jsou tiší, neštěkají, protože krávy viděli vlastně poprvé a viděla jsem i cosi rohatého se zvoncem. Jasně, říkala jsem si, že je hloupost, aby to byl býk, když ohradou vede turistická značka, ale člověk nikdy neví. Jiný kraj, jiný mrav. Naštěstí průchod proběhl v naprostém pořádku a krávy byly jen maličko zvědavé. Dobře pro nás :-). Takže hurá do Stroblu!
Samotný Strobl pro mě nebyl tak úplně místem nepoznaným. Před lety jsem byla na opačné straně na výletě. Už tehdy mě tohle místo zaujalo. Nádherné jezero, na něm si plavou kačky a labutě, ve vodě jdou vidět ryby a v některých místech by si člověk snad i myslel, že je u moře. Pravdou je, že tady byla taky celkem velké koncentrace lidí. Ale z nějakého důvodu se mi to místo líbí tak moc, že mi to ani nevadilo.
Ubytovali jsme se v kempu Seewinkl a ceny jsou tady o poznání lepší, než bychom vyplázli v Hallstatt. Dvě noci pro 2 dospělé, 4 psy, auto, stan a elektřinu nás stály 58 euro a za 1 euro navíc sprcha, která se platí přímo v automatu ve sprše. Měli jsme celkem štěstí, protože jsme zabrali snad jedno z posledních míst pro stan. Kemp je už od pohledu určen spíše pro karavanisty. Přímo v kempu je vstup do jezera Wolfgang See, ale se psy jsme šli ještě o kus dál. Podél cesty je spoustu vstupů do vody. Maličké pláže, kde šplouchají vlny a člověk se cítí málem jako v Chorvatsku :-). Když se začalo ochlazovat a sluníčko už nepeklo tak usilovně, jako celý den, uložili jsme psy a vyrazili na ferratu kousek od Altaussee.
Druhý den ve Stroblu jsme si naordinovali odpočinkový výlet rovinatým terénem. No dobře, neumíme odpočívat a večer jsme jeli na další ferratu, ale o tom později :-). Vyrazili jsme přímo z kempu po silnici směrem do lesů. Všude bylo liduprázdno (a to my rádi!), jen na začátku prosvištělo pár cyklistů a turistů po cyklostezce, která vede kolem jezera. Tentokrát jsme měli možnost vidět Wolfgangsee z protějšího kopce.
Šli jsme přes louky, minuli bobovou dráhu, svlažili psy v potoku a dostali se zase zpátky na “naši” stranu u jezera. Prošli jsme kolem statku a šli okoupat psy. Stejný nápad v tom vedru mělo více lidí, tak jsme si našli svoje místečko, což nebylo až tak těžké. Výhoda cestování mimo sezónu. Psi už byli celkem jetí, vedro a naše celodenní společnost jim očividně dala pěkně zabrat. Nemají čas chrápat tak, jak jsou v běžném pracovním provozu zvyklí :-).
