Lago delle Scale a Lago di Cancano

Po prohlídce kostela “na vodě” jsme zamířili do kempu Santa Maria 🇨🇭 a rozhodli se ulovit nějakého bezva fleka. Se slevovou kartou byla cena za ubytování 20 € za 2 dospělé, karavan s autem, 1 psa (zbylé 3 jsme museli doplatit, za každého 2 €). Kemp byl v podstatě v lese, teplá voda ve sprše v ceně ubytování. Kemp moc pěkný a čistý. 

Ráno jsme vyrazili do Itálie a v plánu byla obhlídka Lago di Cancano. Cesta byla šílená, měla jsem strach, že upadneme ze srázu. Ale ty výhledy ❤.  Cesta se klikatila a už jen na zadku v autě to byl zážitek, kdy jsem měla oči dokořán a čelist svěšenou. Trošku jsme bloudili ve vesnici, pak vjeli kamsi, kde byl zřejmě zákaz a povoleno jen pro domorodce. Nahoře nás čekala cedule s infem, že je třeba si koupit lístek na průjezd, který zároveň měl posloužit jako parkovací lístek v cíli. 

První potíž byla s automatem na parkování a “mýtné”. Mluvil jen italsky. A ještě nám ten lístek odmítl vydat. Díky spojení sil s Italem, který toužil po tom samém, dopadla akce úspěšně. Psi už byli protivní, bylo vedro a my trčeli půl hodiny v autě. S vítězným pocitem jsme vyjeli k cíli. Nestahuj kalhoty, když brod… Zastavil nás pán, který byl oděný jako komparzista z Hobita. Neuměl anglicky, ale pochopili jsme, zě dál neprojedeme. Nový kamarád Ital sice taky neuměl anglicky, ale znakovou řečí jsme došli k tomu, že máme asi 2,5 h času, než bude silnice kvůli závodu cyklistů otevřena.

Rozhodně se nám nechtělo tak dlouho ve vedru někde bloumat nebo čekat na otevření, a tak jsme vyrazili zespod na improvizovaný pochod k blíže položenému Lago delle Scale. Podle map by to měla být cesta tak na 3 hodiny tam i zpět. Bylo úděsné vedro, psi se drží, ač taky funí, já v šestém měsíci vypadala, že se rozpadnu při některém z dalších kroků, takže jsem si zapnula našeho nejspolehlivějšího tahače Bandi. Když jsme se vyškrábli k jezeru, psi s nadšením vběhli do vody, ochladili se, my si dali pauzičku. 

Cestou zpátky byl teda šílený provoz. Všude mraky aut (protože cesta už zase byla otevřena) a cyklistů. Naštěstí tím, že jsme šli většinu trasy po turistické značce mimo asfalt, tak jsme se většině z nich vyhnuli. Na parkovišti jsme sedli do auta a k původnímu cíli Lago di Cancano se svezli autem a kolem nádrže se prošli jako asi většina návštěvníků. Upřímně tyhle typy výletů rádi nemáme. Vyvézt se k cíli, ujít 20 m, hodit fotku a zas odjet. Ale my už v nohách měli dost, takže jsme se necítili až tak špatně :-).

Trasa výletu: https://en.mapy.cz/s/pumalafuge