Rafting Camp v Palfau je rozlohou opravdu maličký. V podstatě ohraničený plácek na louce, kde ale byla elektrická přípojka i posezení ze dřeva. Byli jsme jediní, takže jsme si vybrali fleka u stromu, ať máme aspoň trochu stínu.
Ceny více než přívětivé. Platilo se pouze za každou osobu 10 euro. Neplatili jsme navíc ani za psy, ani za auto, a dokonce i elektřinu a wifi jsme měli v ceně. Kousek od placu je budova, kde jsou moc pěkné sprchy uzpůsobené právě pro návštěvníky, kteří přijeli na raft.
Abych se vrátila k nemocnému uchu. Na recepci jsme se pomocí všech končetin snažili zjistit, kde je nejbližší veterina. A v závěru jsme odcházeli s tím, že následující den má na místo dorazit veterinář, který jim ošetřuje dobytek. Takže jsme měli pobyt včetně setkání s doktorem z hor (který byl moc milý a mimo jiné uměl i velmi dobře anglicky).
Celý den bylo šílené vedro, takže jsme se rozhodli vegetit v kempu. A po šesté, když se začlo konečně ochlazovat, jsme se šli projít k řece a na vstupní místo ferraty Medlingstein. Psi i Tom se okoupali a pak jsme si užívali pohled na průzračnou vodu Salzy. Psice se cachtaly, tahaly o klacek, nikde nikdo. K nezaplacení.
Druhý den se počasí v Palfau nijak výrazně nezměnilo. V plánu byl výlet na vrcholek Gamsstein (1 770 m). Mapa ukazovala asi 9 km dlouhou trasu nahoru s převýšením 1 298 m. Zhruba půlka trasy byla ve jménu příjemného stoupání a klesání. Tuším, že jsem to komentovala slovy: “Je to celkem pohodička.”
A pak to logicky muselo přijít. Bod zlomu :-). Z hlavní šotolinové cesty jsme asi v 1000 výškových metrech odbočovali doprava. Au. Pak už to šlo jen nahoru. Postupně přibývaly kameny, skalní útvary a borovicová kleč. Výhledy božské, můj tep v červených číslech. Výšlap jsme museli ukončit v nějakých 1 570 m, protože začlo silně foukat a hnala se na nás bouřka.
Cestou dolů jsme psy vypustili, protože terén byl směrem dolů ještě o něco méně přívětivý. Přihnal se déšť, na kamenech to pekelně klouzalo a já si v duchu počítala čas od chvíle, kdy jsem viděla blesk a pak ho i slyšela, abych si analyzovala rizika :-))). Zmokli jsme jak psi, Ami byla dost naštvaná, protože to je přesně to počasí, které ona nerada. Do kempu jsme dorazili promočení, ale naštěstí celí. Zbytek večera jsme prováleli se Studentskou pečetí a Batmanem na dobrou noc.
Původně jsme měli v plánu omrknout i tu ferratu, ale protože nám počasí nepřálo ani další den, vyrazili jsme se projít jen do Palfau. Procházku kolem řeky nám zhatil zákaz vstupu kvůli dřevorubcům a případnému nebezpečí, tak jsme to vzali směrem ke kostelíku a zpátky do kempu. A zase začlo pršet. Ve stanu spousta mokrých věcí z předchozího dne, psi smrdutí, stan to naštěstí zvládnul.
