Protože cesta z Baška Voda do České republiky byla pro nás na jeden zátah s mrnětem nereálná, rozhodli jsme se udělat si pauzu a stavit se cestou na Krk, kde jsme ještě nikdy nebyli.
Hledání skryté pláže a Mohorov
Po příjezdu na ostrov jsme se potřebovali protáhnout. Kromě procházky jsme měli v plánu najít nějakou ukrytou pláž a tam se okoupat. Odpoledne nás pak čekala cesta do kempu.
A tak jsme vyrazili lesními cestičkami, které se křižovaly s cyklotrasami (haha, Chorvatsko na kole je díky “kvalitní” síti cyklostezek opravdu radost) k místu s názvem Mohorov. Donedávna se věřilo, že jde o pozůstatky kostela, ale nakonec se ukázalo, že se jedná o sídlo jedné nebo více rodin, které bylo opuštěno před koncem 8. století. V této oblasti byla nalezena zlatá byzantská mince císaře Theodosia II.
Cestou jsme se okoupali na malé pláži a pokračovali v cestě do kempu.
https://en.mapy.cz/s/bagemenere
Návštěva městečka Krk
Když jsme hledali ubytování na ostrově Krk, naráželi jsme především na extrémně přemrštěné poplatky za psy. Běžně se cena za jednoho psa pohybovala mezi 5 až 8 EUR. Až takový problém to není pro majitele jednoho psa, my bychom po sečtení všeho kolem dali za kemp asi 80 EUR, což nám přišlo ujeté. Hledali jsme dlouho, nakonec to vyhrál Camping Bor, který měl akční mimosezónní cenu 18 EUR, která zahrnovala 2 dospělé, auto, stan, psy a elektřinu. Kemp pěkný, poloprázdný, s bazénem a dětským hřištěm.
Jeden den jsme vyrazili na obhlídku městečka Krk. Samotné starobylé centrum Krku je obehnané hradbami a rozkládá se na malém poloostrově mezi dvěmi zátokami. Najdete tady cenné stavební památky, úzké uličky a malá náměstí. Hradby kolem vás přenesou do středověku.
My si tenhle výlet udělali bezpes, ale v centru bylo psů habaděj, takže předpokládám, že to není vůbec problém. Psy jsme viděli v přístavu i na zahrádkách restaurací. Všichni, které jsme potkali, byli na vodítku.
Objevená zátoka a “Pláž lenivej Lucie”
Jeden den jsme se rozhodli vyrazit na průzkum a najít si nějakou fajn pláž přímo z kempu. Protože bylo snad 35 stupňů, rozhodli jsme se popojet autem, protože cesta vedla vyprahlýma uličkama bez jediné možnosti stínu. Nic moc pro nás, pro malou a už vůbec pro psy. Jenže cestičky, co se na mapě tvářily dobře, byly nakonec neprůjezdné. Nakonec se nám podařilo celkem dobře zaparkovat a vydali jsme se asi kilometr a půl mezi stromy směrem k pláži, kterou jsme chtěli objevit.
Cesta vedla příjemným stínem, vedro sice bylo i tak, ale kamení a zvláštně rostlé stromy v nás zase vzbudily dobroduhy na objevné výpravě :-). Vořeši měli možnost se proběhnout, vyvenčit a stejně jako my naladit na cílovou destinaci, ve kterou jsme doufali, že bude stát za to. A bylo to parádní.
Jediná výtka, kterou jsme k pláži měli, byly odpadky. I když místo není dostupné zas tak snadno, člověk musí jít kus po svých, i přesto se tam válely zapalovače, pet lahve a jiný odpad. Ale byli jsme tam sami!
Placená pláž v městečku Vrbnik
Poslední den na Krku bylo šílené horko. Rozhodně to nebylo na žáden výšlap a odjet jsme měli v plánu až večer na spánek malé. Dostali jsme tip na pláž v městečku Vrbnik, kde se sice platí parkovné a nemohlo se se psy, nicméně se dalo ukořistit stinné místo, kde jsme na ně viděli, a my si tak mohli ještě dopřát trošku odpočinku před dlouhou cestou.
Nepatříme mezi milovníky davů, takže to vlastně za celý měsíc a půl v Chorvatsku byla nejlidnatější pláž, na které jsme se koupali. Ale na druhou stranu byl člověk rád za slunečník, místní bar a chvilku klidu od vořechů, co si budem… :-D.
Výstup na Mali Hlam
Po odpolední koupačce ve Vrbniku jsme se přesunuli na lesní cestu, kde nebyl zákaz vjezdu, jen cedule upozorňující, že vjíždíte na vlastní nebezpečí. A vydali se ještě před odjezdem na poslední chorvatský výstup. Vybrali jsme si vrcholek, který byl cestou — Mali Hlam (446m). O tomhle výstupu jsme napsali samostatný článek, kde je i popis cesty a všechno info. Mrkněte :-).
